Ploché střechy

 

Střecha je stavební konstrukce, která patří mezi nejexponovanější konstrukční části budov. Svou kvalitou návrhu a provedením do značné míry ovlivňuje provozní spolehlivost a vzhled celého objektu. Od konstrukce střechy se požaduje, aby odolávala všem účinkům vnějšího i vnitřního prostředí a společně s ostatními obalovými konstrukcemi zabezpečovala požadovaný stav vnitřního prostředí. Pojmem plochá střecha se z hlediska sklonu střešních rovin rozumí střecha o sklonu od 0° do 5° včetně.

 

Z hlediska počtu střešních plášťů může být:

 

  • Jednoplášťová (větraná, nevětraná)
  • Dvouplášťová (větraná, nevětraná)
  • Několikaplášťová

 

Z hlediska využití střešních ploch může být:

  • Nepochůzná
  • Provozní, mezi něž patří např. terasy, parkoviště, zelené střechy, sportovní hřiště, přistávací plochy, atd.

 

Třídění střech z hlediska tvaru střešních ploch:

  • Rovinné
  • Zakřivené
  • Kombinované

 

Zásady řešení plochých střech:

Střešní konstrukce jako součást stavebního objektu a obvodového pláště odděluje vnitřní prostor budovy od vnějšího prostředí. Vnitřní i vnější prostředí jsou charakterizována celou řadou vlivů, které na obalovou konstrukci a tedy i na střešní plášť působí a ovlivňují jej po stránce konstrukční a materiálové.

 

Základní požadavky na vnitřní prostředí z hlediska střech lze zjednodušeně shrnout do:

  • zabezpečení požadované teploty dle ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov (část 1-4) (2005) a ČSN 73 0544 Tepelně technické vlastnosti stavebních konstrukcí a budov;
  • zabezpečení požadované hlukové hladiny dle ČSN 73 0532 Akustika - Ochrana proti hluku v budovách a související akustické vlastnosti stavebních výrobků - Požadavky (2000), Vyhláška 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu;
  • zabezpečení požadovaného osvětlení dle ČSN 73 0580 Denní osvětlení budov
  • zabezpečení požární bezpečnosti dle ČSN 73 0802,73 0804 Požární bezpečnost stavebních objektů.

 

Mezi rozhodující vlivy vnějšího prostředí, které významně ovlivňují materiál a konstrukci návrhu střechy patří:

  • zeměpisná poloha spolu s nadmořskou výškou
  • teplota vzduchu a její kolísání
  • déšť a jeho intenzita
  • zatížení sněhem a námrazou
  • zatížení větrem
  • hluk a chvění
  • ochrana před bleskem
  • účinky slunečního záření
  • množství exhalací a jejich chemické složení
  • biologické a bakteriologické vlivy
  • vlivy vnějšího a vnitřního provozu
  • seismická činnost

 

Působení uvedených vlivů vnějšího prostředí může být stálé (působící nepřetržitě, např. zeměpisná poloha), dlouhodobé (např. působení exhalací), pravidelně se střídající (např. změny teplot v ročních nebo dvacetičtyřhodinových intervalech), krátkodobé (např. krupobití, déšť) nebo mimořádné (např. seismická činnost).
Stav vnitřního prostředí, v závislosti na působení vnějších vlivů, je rovněž ovlivňován působením vlivů vnitřního prostředí a jejich vývoj probíhá rovněž dynamicky.
Z uvedeného stručného přehledu působících vlivů vyplývá, že návrh skladby střešního pláště pro splnění daných požadavků není vždy jednoduchý.

 

Názvosloví  - šikmé střechy:
V plochých střechách je možno se setkat s určitými pojmy (názvoslovím), které bychom pro "nekované" čtenáře našich stránek rádi objasnili ZDE.

 

Jelikož o plochých střechách existuje celá řada odborných publikací, norem, skript a návodů, není možné tuto kapitolu obsáhnout komplexně. Přesto však ještě zmínka o nejdůležitější vlastnosti každé střechy, což je pochopitelně její vodotěsnost. Z tohoto důvodu je také nedůležitější vrstvou střešního souvrství hydroizolační vrstva = povlaková krytina.

 

Základní rozdělení povlakových hydroizolací:

  • Asfaltové pásy
  • Fólie
  • Stěrky, neboli tekuté fólie

 

 

Asfaltové pásy

 

Asfaltových pásů je velké množství. Liší se tloušťkou, druhem použitého asfaltu, typem a gramáží nosné vložky a povrchovými úpravami. Každý pás má jiné vlastnosti. Některé z vlastností různých druhů asfaltů jsou podobné, jiné jsou výrazně odlišné.

 

Základní složení každého asfaltového pásu (až na naprosto nepatrné výjimky) je následující:

  • Horní krycí asfaltová vrstva
  • Nosná vložka
  • Spodní krycí asfaltová vrstva

K tomu je nutno ještě připočíst úpravy horního i spodního povrchu asfaltového pásu, které jsou základní nebo speciální.

 

Z hlediska tloušťky se dělí asfaltové pásy na:

  • Pásy typu A
  • Pásy typu R
  • Pásy typu S

Z hlediska celkové funkčnosti jsou nejdůležitějšími komponenty asfaltových pásů druh použitého asfaltu a výztužná vložka.

 

Z hlediska typu použitého asfaltu mohou být pásy:

  • Oxidované - klasické
  • Modifikované APP (ataktický nebo také amorfní polypropylén)
  • Modifikované APAO (Amorfní alfa - poly - olefiny)
  • Modifikované SBS (styrén-butadien-styrén)
  • Modifikované směsi SBS, SIS a SEBS (styrén-izoprén-styrén), (styrén-etylén-butadién-styrén)

 

Z hlediska typu nosné vložky:

 

Nasákavé

  • absolutně nevhodné

 

Nenasákavé

  • tkanina ze skelných vláken
  • skelné rouno
  • polyesterové (PES) tkaniny (vyskytují se minimálně)
  • polyesterové (PES) rouno
  • spřažené vložky (dvojkombinace, trojkombinace, čtyřkombinace)

 

 

Fólie

 

Obecně lze fóliové hydroizolace rozdělit na:

  • Termoplasty
  • Eleastomery
  • Termoplastické elastomery

 

Mezi termoplastické fólie patří fólie na bázi:

  • měkčeného PVC (mPVC),
  • vinyl-acetát-etylénu (VAE, nebo také EVA),
  • polyetylén-chloridu (PEC, nebo také CPE),
  • polyolefínů (PO),
  • polyolefín-kopolymer-bitumenu (POCB),
  • etylén-kopolymer-bitumenu (ECB),
  • polyizobutylénu (PIB).

 

Mezi elastomerické fólie, což jsou fólie na bázi umělých kaučuků, patří fólie z:

  • etylén-propylén-dien-monomeru (EPDM),
  • polychloroprénového kaučuku (CR),
  • butylového kaučuku (BR),
  • kombinovaných kaučuků.

 

Mezi termoplastické eleastomery patří fólie na bázi:

  • etylén-propylén-monomeru (EPM),
  • chlorsulfonovaného polyetylénu (CSPE).

 

 

Stěrkové fólie

  • Asfaltové stěrky
  • Stěrky na bázi akrylátových disperzí
  • Stěrky na bázi polyuretanu
  • Stěrky na bázi polyesterových pryskyřic