Ploché střechy
Střecha je stavební konstrukce, která patří mezi nejexponovanější konstrukční části budov. Svou kvalitou návrhu a provedením do značné míry ovlivňuje provozní spolehlivost a vzhled celého objektu. Od konstrukce střechy se požaduje, aby odolávala všem účinkům vnějšího i vnitřního prostředí a společně s ostatními obalovými konstrukcemi zabezpečovala požadovaný stav vnitřního prostředí. Pojmem plochá střecha se z hlediska sklonu střešních rovin rozumí střecha o sklonu od 0° do 5° včetně.
Z hlediska počtu střešních plášťů může být:
- Jednoplášťová (větraná, nevětraná)
- Dvouplášťová (větraná, nevětraná)
- Několikaplášťová
Z hlediska využití střešních ploch může být:
- Nepochůzná
- Provozní, mezi něž patří např. terasy, parkoviště, zelené střechy, sportovní hřiště, přistávací plochy, atd.
Třídění střech z hlediska tvaru střešních ploch:
- Rovinné
- Zakřivené
- Kombinované
Zásady řešení plochých střech:
Střešní konstrukce jako součást stavebního objektu a obvodového pláště odděluje vnitřní prostor budovy od vnějšího prostředí. Vnitřní i vnější prostředí jsou charakterizována celou řadou vlivů, které na obalovou konstrukci a tedy i na střešní plášť působí a ovlivňují jej po stránce konstrukční a materiálové.
Základní požadavky na vnitřní prostředí z hlediska střech lze zjednodušeně shrnout do:
- zabezpečení požadované teploty dle ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov (část 1-4) (2005) a ČSN 73 0544 Tepelně technické vlastnosti stavebních konstrukcí a budov;
- zabezpečení požadované hlukové hladiny dle ČSN 73 0532 Akustika - Ochrana proti hluku v budovách a související akustické vlastnosti stavebních výrobků - Požadavky (2000), Vyhláška 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu;
- zabezpečení požadovaného osvětlení dle ČSN 73 0580 Denní osvětlení budov
- zabezpečení požární bezpečnosti dle ČSN 73 0802,73 0804 Požární bezpečnost stavebních objektů.
Mezi rozhodující vlivy vnějšího prostředí, které významně ovlivňují materiál a konstrukci návrhu střechy patří:
- zeměpisná poloha spolu s nadmořskou výškou
- teplota vzduchu a její kolísání
- déšť a jeho intenzita
- zatížení sněhem a námrazou
- zatížení větrem
- hluk a chvění
- ochrana před bleskem
- účinky slunečního záření
- množství exhalací a jejich chemické složení
- biologické a bakteriologické vlivy
- vlivy vnějšího a vnitřního provozu
- seismická činnost
Působení uvedených vlivů vnějšího prostředí může být stálé (působící nepřetržitě, např. zeměpisná poloha), dlouhodobé (např. působení exhalací), pravidelně se střídající (např. změny teplot v ročních nebo dvacetičtyřhodinových intervalech), krátkodobé (např. krupobití, déšť) nebo mimořádné (např. seismická činnost).
Stav vnitřního prostředí, v závislosti na působení vnějších vlivů, je rovněž ovlivňován působením vlivů vnitřního prostředí a jejich vývoj probíhá rovněž dynamicky.
Z uvedeného stručného přehledu působících vlivů vyplývá, že návrh skladby střešního pláště pro splnění daných požadavků není vždy jednoduchý.
Názvosloví - šikmé střechy:
V plochých střechách je možno se setkat s určitými pojmy (názvoslovím), které bychom pro "nekované" čtenáře našich stránek rádi objasnili ZDE.
Jelikož o plochých střechách existuje celá řada odborných publikací, norem, skript a návodů, není možné tuto kapitolu obsáhnout komplexně. Přesto však ještě zmínka o nejdůležitější vlastnosti každé střechy, což je pochopitelně její vodotěsnost. Z tohoto důvodu je také nedůležitější vrstvou střešního souvrství hydroizolační vrstva = povlaková krytina.
Základní rozdělení povlakových hydroizolací:
- Asfaltové pásy
- Fólie
- Stěrky, neboli tekuté fólie
Asfaltové pásy
Asfaltových pásů je velké množství. Liší se tloušťkou, druhem použitého asfaltu, typem a gramáží nosné vložky a povrchovými úpravami. Každý pás má jiné vlastnosti. Některé z vlastností různých druhů asfaltů jsou podobné, jiné jsou výrazně odlišné.
Základní složení každého asfaltového pásu (až na naprosto nepatrné výjimky) je následující:
- Horní krycí asfaltová vrstva
- Nosná vložka
- Spodní krycí asfaltová vrstva
K tomu je nutno ještě připočíst úpravy horního i spodního povrchu asfaltového pásu, které jsou základní nebo speciální.
Z hlediska tloušťky se dělí asfaltové pásy na:
- Pásy typu A
- Pásy typu R
- Pásy typu S
Z hlediska celkové funkčnosti jsou nejdůležitějšími komponenty asfaltových pásů druh použitého asfaltu a výztužná vložka.
Z hlediska typu použitého asfaltu mohou být pásy:
- Oxidované - klasické
- Modifikované APP (ataktický nebo také amorfní polypropylén)
- Modifikované APAO (Amorfní alfa - poly - olefiny)
- Modifikované SBS (styrén-butadien-styrén)
- Modifikované směsi SBS, SIS a SEBS (styrén-izoprén-styrén), (styrén-etylén-butadién-styrén)
Z hlediska typu nosné vložky:
Nasákavé
- absolutně nevhodné
Nenasákavé
- tkanina ze skelných vláken
- skelné rouno
- polyesterové (PES) tkaniny (vyskytují se minimálně)
- polyesterové (PES) rouno
- spřažené vložky (dvojkombinace, trojkombinace, čtyřkombinace)
Fólie
Obecně lze fóliové hydroizolace rozdělit na:
- Termoplasty
- Eleastomery
- Termoplastické elastomery
Mezi termoplastické fólie patří fólie na bázi:
- měkčeného PVC (mPVC),
- vinyl-acetát-etylénu (VAE, nebo také EVA),
- polyetylén-chloridu (PEC, nebo také CPE),
- polyolefínů (PO),
- polyolefín-kopolymer-bitumenu (POCB),
- etylén-kopolymer-bitumenu (ECB),
- polyizobutylénu (PIB).
Mezi elastomerické fólie, což jsou fólie na bázi umělých kaučuků, patří fólie z:
- etylén-propylén-dien-monomeru (EPDM),
- polychloroprénového kaučuku (CR),
- butylového kaučuku (BR),
- kombinovaných kaučuků.
Mezi termoplastické eleastomery patří fólie na bázi:
- etylén-propylén-monomeru (EPM),
- chlorsulfonovaného polyetylénu (CSPE).
Stěrkové fólie
- Asfaltové stěrky
- Stěrky na bázi akrylátových disperzí
- Stěrky na bázi polyuretanu
- Stěrky na bázi polyesterových pryskyřic